ČESKÁ REPUBLIKA 1993 - BUDOUCNOST

Rozdělení Československa
Rozdělení republiky správní odbor ministerstva vnitra zaskočilo. Nějak přehlédli, že jediná lisovna SPZ pro celé Československo je na Slovensku a tam že vůbec neuvažují o nějaké bratrské výpomoci. V českých okresech, kde výdejny vypotřebovaly zásoby SPZ, se v prvních měsících r. 1993 vydávaly tabulky SPZ na podivném materiálu, který vydržel jen na garážovaných vozidlech. Novou lisovnu vybavil moderní technologií renomovaný německý výrobce UTSCH. Tabulky získaly normovaný rozměr 490 × 100 mm, reflexní povrch a několik ochranných prvků. Znaky na tabulce se opět zvětšily na rozměr před rokem 1986, řezy znaků se upravily (např. číslice 4 a 5). Konec existence Československa znamenal také zánik mezinárodního rozlišovacího kódu CS a zavedení kódu CZ pro Českou republiku. V období let 1994–2001 získaly české autoznačky nejpestřejší barevnost v celé dosavadní historii, celkem 6 barevných variací: černobílá a černožlutá (osobní a užitková vozidla), žlutomodrá (diplomati a cizinci), červenobílá (půjčovny osobních vozů), červenožlutá (půjčovny užitkových vozidel), zelenobílá (vozy manipulační a zkušební). Na svět přišla první exportní manipulační SPZ v černobílém provedení a s výrazným červeným evidenčním emblémem platnosti ve tvaru šachovnice. Poprvé se také na SPZ objevilo vedle sebe kódování okresní a krajské (manipulační a exportní tabulky).

Přípravy na vstup do EU
Blížící se vstup do EU vytvářel tlak na českou legislativu a nutil zavést řádné označení všech silničních vozidel, tedy i jednostopých pod 50 ccm bez výjimky, pracovních strojů příp. dalších speciálních vozidel. V balíku změn byly i nutné změny v požadavcích na technické vybavení užitkových vozidel, a to se nelíbilo celé řadě zájmových skupin, jejichž zástupci zavedení účinných opatření blokovali. Dokonce sáhli i k nepravdivým fámám, že EU nás nutí vyměnit registrační značky a podobné nesmysly. Po dlouhých tahanicích schválila Sněmovna nový silniční zákon, který od 1. července 2001 vstoupil v platnost a zavedl nový systém registračních značek (úřední název) bazírující na novém správním uspořádání státu, kde mezi obcí a krajem zaniká instituce okresu. Na silnicích se objevila první auta, jejichž poznávací značka připomíná bankovní konto nebo převozní značku nějaké africké země. Jediné používané písmeno odkazuje na kraj registrace nebo praktické využití (F = zkušební, V = veterán). Všechny atributy, které má moderní registrační značka mít – hlavně tedy jednoduchost k zapamatování, inteligentní kódování jako jeden z bezpečnostních prvků – tu zcela chybí. Alfanumerický kód v bizarní řadě 9P9 9999 (u motocyklů 9P 9999 a 9P 999) má zřejmě zastřít, že jde o jednoduchou P 999 999 z dob úsvitu automobilismu. Technicky byly tabulky upraveny na evropský rozměr 510 × 100 mm a na levé straně jim bylo ponecháno místo pro tzv. europroužek. Neznám nikoho, kdo by si tuto systémovou změnu pochvaloval nemluvě o faktu, že nebyla provázena žádnou vstřícnou úpravou směrem k občanovi ve věci ztráty či odcizení tabulky, sezónního využívaní vozidla nebo problému přenosné třetí značky na nosiči zavazadel. Aktuální otázkou je také ponechání nálepek STK a emisí na pověstném „sněhulákovi“ (kulaté prolisy na tabulce pro jejich umístění). Ve většině evropských zemí, nejnověji na Slovensku, se od olepování registračních tabulek povolovacími etiketami ustupuje, protože je to nepraktické a lákavé pro zloděje. Veškeré kontrolní prvky vč. verifikace registrační značky a dalších údajů o vozidle (např. povinné havarijní pojištění) mohou být uloženy na plaketě opatřené čipem nebo čárovým kódem a vlepené zevnitř na čelním skle vozidla (mají to tak např. v Maďarsku, Polsku a jinde). Registrační značky s volným místem na levé straně doplnily od 1. května 2004, v den našeho vstupu do EU, značky nové, s modrým pruhem a emblémem EU vč. mezinárodního rozlišovacího kódu CZ. Tvůrci systému 2001 tvrdili, že se jedná o ideální kódování, protože posunování prvního písmena zleva (odkaz na kraj registrace) a řazení dalších písmen za něj nabízí téměř nekonečné variace. Už v roce 2006 se však objevily trvalé manipulační poznávací značky v zelenobílém provedení opatřené nálepkami STK + E ve formátu 99V 9999 a 99S 9999 (V = veterán, S = sportovní), kde první dvě číslice (01–14) představují kód kraje. Evidentní úkrok do neznáma. Jaký bude další vývoj, to se teprve uvidí.

Výhled do budoucna
Závěrem lze říci, že grafická podoba současných českých registračních značek je v rámci Evropy nadstandardně dobrá, za což vděčíme jak zapomenutým tvůrcům používaných znaků z padesátých let, tak současné kvalitní výrobě. Vylepšit ji může úprava složení rozeznávacích znaků tak, aby byla evidence snadno čitelná a zapamatovatelná. Designérům může přitom výrazně usnadnit práci zdařilá digitalizace současných znaků z dílny Dalibora Feuereisla (www.feudal.cz/spz/html/autorske_pismo. htm). Úřady by také mohly přistoupit k výrazným úsporám při výrobě tabulek zavedením tzv. registrace na doživotí pro příslušné vozidlo, jako je tomu např. v Nizozemí, Švédsku a Maďarsku. Odbourala by se tím zbytečná administrativa spojená se správou evidence vozidel. Nové inteligentní poznávací značky by měly být koncipovány tak, aby snížily riziko krádeží vozidel na minimum a zároveň umožnily efektivně řídit tok silniční dopravy v přetížených oblastech. Praktických úkolů by mohly plnit více a přitom zůstat pohledné a nezaměnitelně české.

Autor: Petr Marinov Publikováno v časopise TYPO (typografie · grafický design · vizuální komunikace) TYPO.28 - srpen 2007